Mělník » Historie » B. Šuchman - 100 let

B. Šuchman - 100 let

Bohumír Šuchman se narodil v rodině škodováckého dělníka 6. listopadu 1908 v Plzni, tam také vyrůstal.

Po studiu evangelické teologie v Praze a v Basileji ve Švýcarsku se stal na necelý rok a půl v Plzni vikářem. V roce 1934 odešel na své první farářské místo do Vysokého Mýta se svojí manželkou Marií. Tam prožil, jak říkával, nejhezčí léta svého života. Za 2. světové války se zapojil do odbojové činnosti. Byl zatčen gestapem a vězněn asi 7 měsíců. Vrátil se ke své rodině ve špatném zdravotním stavu, ale živý. V letech 1934 až 1945 byl farářem ve Vysokém Mýtě.

Od začátku roku 1946 začal působit jako farář v Liberci. Podařilo se mu oživit církevní dění v pohraničí, byly ustaveny sbory Liberec, jehož byl B. Šuchman prvním farářem, Jablonec nad Nisou, Nové Město pod Smrkem. Činnost bratra faráře na Liberecku nesla ovoce a přispívala ke konsolidaci tamních pohraničních poměrů. Netajil se svými názory na politické poměry v Československu, příkře odsoudil popravu M. Horákové. Tím se však stal nepohodlným v očích státní správy. Roku 1953 musel Bohumír Šuchman po ztrátě státního souhlasu odejít z Liberce. Loučení s libereckými sestrami a bratry, kteří za svým farářem jednomyslně stáli, bylo velmi bolestné.

V Mělníku se uvolnilo místo po faráři Josefu Kantorkovi, který odešel na odpočinek. Bohumír Šuchman přijal nabídku mělnického staršovstva,  aby se stal jejich farářem. Na začátku června roku 1953 se s celou rodinou přistěhoval na Mělník a ujal se práce.

Padesátá léta byla všude, i na Mělnicku poznamenána politickým a ideologickým tlakem na církev, faráře i sbory. V této vypjaté době mu zemřela po těžké nemoci jeho manželka a spolupracovnice – píše se rok 1954.

Nastalo období tuhého útlaku veškeré veřejné činnosti sboru. Ubývalo členů sboru, politické změny a kolektivizace zemědělství nesmírně otřásly životem duchovním i hospodářským. Faráře i sbor čekaly mnohé zápasy s mocí. Například v roce 1960 trval několik měsíců zápas o Husův dům, který chtěly státní orgány využít jako středisko pionýrské organizace. Předseda ONV  Vl. Tomek tehdy psal: „Předání Husova domu… do vlastnictví pionýrské organizace by bylo činem, který by pomohl právě těm nejmenším, pro které připravujeme tu nejkrásnější budoucnost.“ Staršovstvo v čele s farářem Šuchmanem odmítlo. Husův dům se podařilo zachovat pro život sboru.

Přes nepřízeň doby usiloval bratr farář Bohumír Šuchman společně s kruhem věrných členů sboru o rozvíjení sborové práce a o její nové formy. Stále se scházel pěvecký sbor.

Přes těžký hospodářský stav sboru se podařilo pořídit nové střechy, obnovit fasádu kostela, vymalovat interiér a natřít vnitřní zařízení kostela, provést generální opravu věžních hodin.

Po dvacetileté službě v mělnickém sboru odešel v roce 1973 bratr farář Šuchman do důchodu. Zůstal v Mělníku v blízkosti svých dcer. Zemřel 17. července 1979.

Jeho práci vhodně vystihují verše na smutečním oznámení: „Aj, učívals mnohé a rukou opuštěných jsi posiloval. Padajícího pozdvihovals řečmi svými a kolena zemdlená jsi zmocňoval.“ (Job 4,3-4) a ještě „Uvěřil jsem, protož i mluvil jsem, ačkoliv jsem byl velmi ztrápený.“ Žalm 116,10.

Dodnes lidé starší i mladší na bratra faráře Šuchmana vzpomínají. Na jeho pomoc, na dobré a moudré slovo, i na jeho utěšující slova, která uměl říci také k jejich bolesti.


Hana Veverková, Hana Pfannová