Mělník » Historie » Fr. Žilka - 65 let

Fr. Žilka - 65 let

9. února 2009 uplynulo 65 let od úmrtí prvního faráře mělnického evangelického sboru.

František Žilka se narodil 1. června 1871 na Českomoravské vrchovině, v Dolní Rozsíčce u Nového Města na Moravě. Na rodinném statku, který byl po staletí v držení jednoho rodu, poznal František staré tradice, ale i tvrdý život, který se vtiskl do jeho práce a který formoval jeho osobnost. Studoval na gymnáziu v Brně. Po maturitě studoval  bohosloví a filosofii na univerzitách ve Vídni, v Německu v Halle, ve skotském Edinburghu a švýcarském Lausanne. Tyto pobyty v cizině utvořily z českého studenta muže světového formátu.
Stal se vikářem v Čáslavi (1896–1898). Už tehdy vydal spis o Františku Palackém (1898) a začal pracovat na výboru z Husových spisů. Krátce působil jako kazatel v Táboře (1899–1901).
15. prosince roku 1901 byl rozhodnutím mělnického staršovstva zvolen a povolán do nově vzniklého reformovaného sboru v Mělníku. František Žilka se obětavě chopil práce. Jeho příchodem dostal sbor faráře vynikajících vlastností. Po boku mu stála jeho pracovitá a vzdělaná žena, Marie Žilková, rozená Neumannová (1882–1967).
Žilka si svým taktem a hlubokou vzdělaností i světovým rozhledem získal vážnost v celém sboru, městě a v širokém okolí. Dovedl jasně a srozumitelně připravit svá kázání. Univerzitní profesor Tomáš Garrigue Masaryk jel z Prahy do Mělníka na kole, aby si jeho kázání poslechl. Veřejná a výchovná činnost byla velmi důležitou složkou práce Františka Žilky. Jeho přednášky zaujaly i širší veřejnost. Jednou z nejvýznamnějších Žilkových spolupracovnic v mělnickém sboru byla Marie Köhlerová, učitelka, která vedla nedělní školu a sdružení mládeže. Uměla v dětech a v mládeži získat pozornost a zájem o historii, jak z hlediska náboženského, tak kulturního a sociálního.
Žilka překládal z němčiny a angličtiny z literatury krásné i odborné. Pořídil lidové vydání Husových děl, napsal spis Jan Hus (1903), Karel Havlíček (1907), Jan Kalvín (1909) a další práce.
Svými články v různých církevních a teologických časopisech se stal uznávaným představitelem mezinárodních církevních vztahů.
V roce 1919 byl František Žilka jmenován prvním profesorem novozákonní vědy na Husově bohoslovecké fakultě v Praze. Po jeho odchodu se stal v roce 1920 mělnickým evangelickým farářem Josef Kantorek.
Novozákonní obor bylo nutno zformovat a vytvořit pro studenty základy pro studium Nového zákona. Žilka podával tuto vědu přesvědčivě a jasně, dovedl problémy řešit a vedl studenty k samostatnému stanovisku. Jako profesor Nového zákona pociťoval odpovědnost za budoucí rozvoj své disciplíny. Napsal kromě řady článků např. Dějiny světových náboženství (1924), Dějiny novozákonní doby (1925), Podobenství Ježíšova (1930), Ježíšovo kázání na hoře (1931), Ježíš Kristus I–II (1942, 1947) a Apoštol Pavel (vydáno až r. 1984). Vrcholem jeho vědecké práce je překlad Nového zákona (poprvé 1933).
Jeho celoživotní dílo bylo ještě za jeho života oceněno čestnými doktoráty univerzit v Montpellier, v Edinburghu a v Rize. František Žilka usiloval o to, aby křesťanství znamenalo spolupráci různých národů na základě duchovního sblížení a bratrství.
V roce 1939 odešel František Žilka do výslužby. Zemřel 9. února 1944 a je pochovaný na evangelickém hřbitově na Mělníku.