Bohoslužby 30.01.2022 - uvedení nového zpěvníku
Uvedení nového zpěvníku
Miroslav Erdinger
Varhany, klavír:Eliška Erdingerová
Viola, housle:Vít Novotný
Kytara, banjo: Jan Kartnolt
Zobcová flétna: Lenka Ondřejová
Klarinet: Mariana Ondřejová
Cajon: Maruška Ondřejová
Mandolínové banjo: Jan Hon
Klávesy: Luis Ondřej
Kytara + baskytara: Vojta Adamec
Pozoun: Matyáš Elis
Služba presbytera: Eva Šestáková
Preludium:
Vstupní píseň: 448 Před tebou Pane
Introit: Ž 104, 1 + 2b + 24 – 28 + 33
1 Dobrořeč, má duše, Hospodinu! Hospodine, Bože můj, jsi neskonale velký, oděl ses velebnou důstojností.
2b rozpínáš nebesa jako stanovou plachtu. 24 Jak nesčetná jsou tvá díla, Hospodine! Všechno jsi učinil moudře; země je plná tvých tvorů. 25 Tu je veliké a širé moře: hemží se v něm nespočetných živočichů maličkých i velkých, 26 plují po něm lodě. Vytvořil jsi livjátana, aby v něm dováděl. 27 A to vše s nadějí vzhlíží k tobě, že jim dáš v pravý čas pokrm; 28 rozdáváš jim a oni si berou, otevřeš ruku a nasytí se dobrým.
33 Budu zpívat Hospodinu po celý svůj život, svému Bohu zpívat žalmy, dokud budu.
Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, dnes je 10. neděle po svaté Trojici. Vítám Vás k tomuto setkání nad Božím slovem. Loučíme se dnes se starým zpěvníkem, který nám sloužil třicet let, a vítáme nový zpěvník v dobré naději, že nás a ty, kdo přijdou po nás, bude na cestě víry provázet. A zdravím vás apoštolským pozdravem: Milost vám a pokoj od Boha našeho Otce a Pána Ježíše Krista. Amen
Píseň: 245 Svatá doba Páně den
Modlitba:
Čtení: Ž 118,1 – 4+ 14 – 16
1 Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, jeho milosrdenství je věčné! 2 Ať vyzná Izrael: Jeho milosrdenství je věčné! 3 Ať vyzná Áronův dům: Jeho milosrdenství je věčné! 4 Ať vyznají ti, kteří se bojí Hospodina: Jeho milosrdenství je věčné!
14 Hospodin je síla má i moje píseň; stal se mou spásou. 15 Ze stanů spravedlivých zní plesání nad spásou. Hospodinova pravice koná mocné činy! 16 Hospodinova pravice se vyvýšila, Hospodinova pravice koná mocné činy!
Píseň: SZ118, 1 – 4 Ó chvalte laskavého Pána
Modlitba: poděkování za starý zpěvník
NZ 146, 1 – 4 Ó chvalte laskavého Pána
Text: Ž 118, 14
„Hospodin je síla má i moje píseň, stal se mou spásou.“
Píseň: 147 Každý den Pán mi sílu dává
Kázání:
Milé sestry, milí bratři,
přichází chvíle, kdy všechna světla zhasla, kdy smutek zahalil lidskou duši. Všechno zdá se být ztraceno. Někdo blízký odešel na věčnost, jiný odešel z bolavého vztahu. Soutěska se zužuje, tma houstne. „Přede Tebou, Pane, temno ztrácí sílu svou, noc odchází a den jasně září,“ otevíráme zpěvník a světlo začíná na tu naši cestu probleskovat. Co nám k tomu řekne žalmista? „Žádná tma pro tebe není temná: noc jako den svítí, temnota je jako světlo (Ž 139, 12). To světlo vstoupilo do našich životů v Kristu. „A to světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila,“ ukazuje evangelista Jan směr naší naděje.
Ta únava nějak doléhá. Celý týden byl velkou zátěží. Práce, rodina, starosti. Labyrint myšlenek, jen nezabloudit. Přijde vůbec někdy chvíle odpočinku? Ustane to někdy alespoň na chvíli? „Svatá doba, Páně den, Hospodin buď veleben. On sám ten den oddělil, požehnal a posvětil. I já práci odkládám, duši Pánu oddávám.“ Píseň. Kam nás ta slova vedou? Co nám nabízejí? „Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je dnem odpočinutí Hospodina, Boha tvého. Nebudeš dělat žádnou práci… Požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý.“ Přichází nabídka od Dárce života. Nabídka odpočinutí, smíření, pokoje.
Doléhá nechtěná samota. Všichni někam spěchají. „Nemám čas, mám práci, mám starosti, musím se učit, musím toho ještě mnoho zařídit,“ stále slyším. Nikdo mě nepohladí, neobejme. Smutná rána a smutné večery. „Ó chvalte laskavého Pána, den co den k srdci nás vine. Radostně prozpěvuj hned zrána, den co den k srdci nás vine.“ Co to slyším? To zpěvník nabízí ujištění, že na nás přece jen někomu záleží, že ví o naší samotě, o naší potřebě lásky, objetí, pohlazení, doteku. O našich obavách, úzkostech. Kde jsou ta slova, která neutěšují, ale povzbuzují, sdělují, komu na nás záleží? „Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, jeho milosrdenství je věčné… Hospodin je při mně, nebojím se,“ ujišťují mě žalmistova slova.
A je tady nový den. Co všechno mě jen čeká. Kolik toho musím vyřešit. Jak jen zvládnu péči o blízkého člověka, kde vezmu síly na ten důležitý rozhovor s manželem, s nadřízeným, s dětmi? Již nějak nemohu dál. A v ordinaci stále více lidí a na oddělení v nemocnici tolik trvale přeplněno, a u pokladny se nezastavím a jak zvládnu ty děti ve škole… A jaký to má všechno smysl, když stejně jednou ten život skončí. Ale co to slyším? „Každý den Pán mi sílu dává, s písní mou je můj Pán. On se stal mým spasením, když kráčím s ním, nemusím se bát, když kráčím s ním, nemusím se bát.“ Aha, tak tady je zdroj mé síly. Pánu Bohu na mně, na nás záleží. Síly se obnovují. Když před nás Bůh postaví úkoly, dá nám také sílu, abychom je splnily. Tak žádný strach. Jdu se svým Bohem, můj Bůh jde se mnou. V Kristu se stal mým Spasitelem, v Kristu mě zachraňuje pro nový život a pro tento život mi dává sílu. „Pán Bůh je síla má, všechna obrana má, bezpečně má státi, aniž se lekati, duše má.“ Tak to máme v tom našem zpěvníku. Od sedmnáctého století to zpívají a tou písní se o Boží blízkosti ujišťují naši předkové. Tak proč ne my? Díky, Bože.
A tak přijímáme nové sily a odpuštění, radujeme se z Boží blízkosti, jsme vděční za společenství církve a sboru… Ale Bože, vždyť my tak často zklamáváme, odsouváme tě, až na tebe budeme mít čas, až splníme své povinnosti, až, až, až. A kolik toho namluvíme nehezkého o druhých lidech. A kolika lidem dlužíme lásku. Jak se s tím vyrovnáme? Vždyť naše svědomí se chvěje. Je něco, co by nám umožnilo opět se nadechnout. Je zde odpuštění, o které tě prosíme. Otevíráme zpěvník, a hle: „Odpusť mi, Pane, zase znova, odpusť mi každý lásky dluh, odpusť všechna zbytečná slova, odpusť, jenž slitovný jsi Bůh.“ A Bůh se slitovává. Odpouští. Otevírá náruč: „Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, já vám dám odpočinout.“
Milé sestry, milí bratři, nabídka zpěvníku je nepřeberná. V každé situaci můžeme zpívat. Je nám smutno, bolí nás duše? Otevřeme zpěvník. Máme radost, jsme plni chval? Otevíráme zpěvník. Cítíme, jak nás naše viny, náš hřích chce přitlouct ke zdi? Otevíráme zpěvník. Radujeme se z narození dítěte? Otevíráme zpěvních. Utíráme slzy, když nám někdo blízký zemřel? Otevíráme zpěvník. Jakže to říkal ten žalmista? „Hospodin je síla má i moje píseň, stal se mou spásou.“ To je dobře, že to takto řekl. Máme se k čemu vděčně připojit. Díky, Pane. Amen
Píseň: 38 Pán Bůh je síla má
Modlitba – vyznání vin, slovo milosti:
Vyznání víry:
Píseň: 339 Věříme srdečně v jediného Boha
(Věřím v Boha, Otce všemohoucího,
Stvořitele nebe i země.
I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho,
jenž se počal z Ducha svatého,
narodil se z Marie Panny,
trpěl pod Ponciem Pilátem1),
ukřižován umřel a pohřben jest2), sestoupil do pekel,
třetího dne vstal z mrtvých,
vstoupil na nebesa3),
sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího,
odkud přijde soudit živé i mrtvé.
Věřím v Ducha svatého,
svatou církev obecnou,
společenství svatých4),
odpuštění hříchů5),
vzkříšení těla6) a život věčný.
Amen.)
Oznámení:
Řeč o novém zpěvníku – rozloučení se starým zpěvníkem:
Píseň:330 Odpusť
Modlitba přímluvná: - prosby za nový zpěvník…, díky za starý zpěvník... DD, nemocnice, staré…
Tichá chvíle
Společně, jako tvé děti, se k tobě, náš milý Otče, modlíme:
Píseň: Modlitba Páně: 385 Otče náš, jenž jsi na nebesích
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
Neboť tvé jest království i moc i sláva na věky.
Amen.)
Poslání: Jk 5, 13 – 16
13 Vede se někomu z vás zle? Ať se modlí! Je někdo dobré mysli? Ať zpívá Pánu! 14 Je někdo z vás nemocen? Ať zavolá starší církve, ti ať se nad ním modlí a potírají ho olejem ve jménu Páně. 15 Modlitba víry zachrání nemocného, Pán jej pozdvihne, a dopustil-li se hříchů, bude mu odpuštěno. 16 Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého.
Požehnání:
Píseň: 416 Tvé požehnání
Požehnání faráře