Kázání 5.4.2020

Bohoslužby Mělník 5. 4. 2020, nekonaly se – nouzový stav – per mail, osobně…

Neděle Květná – Ježíšův vjezd do Jeruzaléma

Miroslav Erdinger

Vstupní píseň: 604 Buď sláva Bohu, chvála Otci

1. Buď sláva Bohu, chvála Otci, který stvořil zemi a v lásce své dal člověku svět s dary jeho všemi. On ke svobodě přivádí svůj vyvolený lid. Ať chvála zazní, nechceme už jiných bohů mít.

4. Buď sláva Bohu, chvály naše ať zní každé ráno. Co k životu je potřebné to vše nám bylo dáno. Ať naše srdce naplní se láskou radostí a píseň chvála zazní Bohu s pravou vděčností.

Introit: O Hospodinově milosrdenství chci zpívat věčně, svými ústy v známost uvádět tvou věrnost po všechna pokolení. Pravím: Tvoje milosrdenství je zbudováno navěky, v nebesích jsi pevně založil svou věrnost, řekls: "Uzavřel jsem smlouvu se svým vyvoleným, přísahal jsem Davidovi, svému služebníku: Dám, že tvé potomstvo bude navěky stát pevně, já jsem zbudoval tvůj trůn pro všechna pokolení." Nebesa ti, Hospodine, vzdávají za tvůj div chválu, shromáždění svatých velebí tvou věrnost. Ž 89, 2-6

Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, dnes jeneděle Květná.Církev si připomíná Ježíšův příchod do Jeruzaléma. Začíná pašijní týden, který vrcholí po událostech Velkého pátku, Kristova ukřižování, nedělí Vzkříšení. Po bolesti, utrpení a pláči přichází radost. Zdravím vás apoštolským pozdravem: Milost vám a pokoj od Boha našeho Otce a Pána Ježíše Krista. Amen

Píseň: 209 Ó slunce spravednosti

1. Ó slunce spravednosti, můj Pane Ježíši, svou osvěť mne milostí v čas tento nynější.

Ty, jenž jsi hvězda jitřní, zaskvěj se v srdci mém, dej potěšení vnitřní v Duchu dobrotivém.

2. Ty jsi to světlo světa, jež vyšlo v temnosti, svítící po vše léta nebeskou jasností;

svým pravdivým učením a životem svatým i vnitřním obnovením sloužíš svatě svatým.

3. Ó dej mi Slova tvého vždy následovati, ať mohu podle něho vše dobré konati;

království nebeského, ať hledám nejprve a spravedlnosti jeho: ó dej to z lásky své!

4. Pomoz mi dnešního dne poctivě choditi, ovoce víry hodné tvou mocí ploditi;

ať tebe následuji, můj Pane Ježíši, o tělo nepečuji víc nežli o duši.

Modlitba:

Ježíši Kriste, náš Pane, po cestě postní dobou jsme se spolu s tebou přiblížili k branám Jeruzaléma. Zdá se, že teď, po všelijakých útrapách a odříkání přijde radost. Ano, davy již tleskají, provolávají Ti slávu, zní hlasité Hosana, prosby o pomoc, záchranu. Zelených ratolestí je plná cesta. To je úleva. Teď s Tebou jen radost a pohoda a dobré víno a přikusovat voňavý chléb. Celý Jeruzalém bude jistě nadšený a my s ním.

Ach Pane, ono je tomu jinak. Co se to děje? Rozdáváš chléb a rozdáváš víno. Hovoříš o tom, že se vydáváš pro člověka, pro jeho záchranu. Moc tomu nerozumím. Ty se trápíš a nejbližší spí. Jeden z Tvého kruhu Tě zrazuje. A polibkem. Lidé na Tebe žalují, mocní Tě soudí, vojáci Tě bijí, lidé Tvého národa lžou. Každá maličkost je jim dobrá, aby Tě ponížili. „Ukřižuj!“ křičí. A pak kříž a konec. Kde je nadšení a radost? Vždyť jsme se mezi těmi lidmi kolem Tebe také viděli. Pane, odpusť. Je dokonáno. Utrpení a smutek jsou u moci. Ale ne nadlouho. A tomu teprve nerozumíme. Přišel den vzkříšení. Nové ráno, skutečná radost. Nastal nám čas přeradostný, můžeme zpívat píseň našich předků. A tak ji zpíváme přes mnohá staletí dosud. Ale dnes ještě ne. Ještě musíme tu Tvou cestu na kříž prožít, musíme tam dojít. Tak nám dnes, Pane, dopřej tu předčasnou radost. A dej, ať nám přinese síly na tu závěrečnou cestu. Smiluj se nad námi, prosíme.

Amen

Čtení: Mt 21, 1-9

1 Když se přiblížili k Jeruzalému a přišli do Betfage na Olivové hoře, poslal Ježíš dva učedníky 2 a řekl jim: „Jděte do vesnice, která je před vámi, a hned naleznete přivázanou oslici a s ní oslátko. Odvažte je a přiveďte ke mně. 3 A kdyby vám někdo něco říkal, odpovězte: ‚Pán je potřebuje.‘ A ten člověk je hned pošle.“ 4 To se stalo, aby se splnilo, co je řečeno ústy proroka: 5 ‚Povězte dceři siónské: Hle, král tvůj přichází k tobě, tichý a sedící na oslici, na oslátku té, která je podrobena jhu.‘ 6 Učedníci šli a učinili, co jim Ježíš přikázal. 7 Přivedli oslici i oslátko, položili na ně pláště a on se na ně posadil. 8 A mohutný zástup prostíral na cestu své pláště, jiní odsekávali ratolesti stromů a stlali je na cestu. 9 Zástupy, které šly před ním i za ním, volaly: „Hosanna Synu Davidovu! Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově! Hosanna na výsostech!“

Píseň: Vzdejme Pánu díky

R: Svý kroky rozezpívej, rozezpívej, rozezpívej, aleluja, chválami rozezpívej,
rozezpívej, rozezpívej.
1. Vzdejme Pánu díky, (vzdejme Pánu díky,) za vše co nám dává, (za vše co nám
dává,) za vše, co nám bere, (za vše, co nám bere,) patří Pánu sláva, (patří Pánu
sláva.)
2. Vzdejme Pánu díky, (vzdejme Pánu díky,) že se stará aby, (že se stará aby,)
nepropadli smrti, (nepropadli smrti,) Jeho lidé slabí, (Jeho lidé slabí.)
R: Svý kroky rozezpívej, rozezpívej, rozezpívej, aleluja…
3. Vzdejme Pánu díky, (vzdejme Pánu díky,) novou cestu klestí, (novou cestu
klestí,) v době, která zná jen, (v době, která zná jen,) pomíjivé štěstí, (pomíjivé
štěstí.)
4. Vzdejme Pánu díky, (vzdejme Pánu díky,) křížem přišel říci, (křížem přišel říci:)
Já jsem cesta, pravda, (Já jsem cesta, pravda,) osvobozující, (osvobozující.)
R: Svý kroky rozezpívej, rozezpívej, rozezpívej, aleluja…

Text: Jer 29, 4 -14 "Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele, všem přesídlencům, které jsem přestěhoval z Jeruzaléma do Babylóna: Stavějte domy a bydlete v nich, vysazujte zahrady a jezte jejich plody. Berte si ženy, ploďte syny a dcery. Berte ženy pro své syny, provdávejte své dcery za muže, ať rodí syny a dcery, rozmnožujte se tam, ať vás neubývá. Usilujte o pokoj toho města, do něhož jsem vás přestěhoval, modlete se za ně k Hospodinu, neboť v jeho pokoji i vy budete mít pokoj. Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Nedejte se podvádět svými proroky, kteří jsou uprostřed vás, ani svými věštci. Neposlouchejte své sny, které míváte. Prorokují vám klam v mém jménu, já jsem je neposlal, je výrok Hospodinův. Toto praví Hospodin: Až se vyplní sedmdesát let Babylóna, navštívím vás a splním na vás své dobré slovo, že vás přivedu zpět na toto místo. Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti. Budete mě volat a chodit ke mně, modlit se ke mně a já vás vyslyším. Budete mě hledat a naleznete mě, když se mne budete dotazovat celým svým srdcem. Dám se vám nalézt, je výrok Hospodinův, a změním váš úděl, shromáždím vás ze všech pronárodů a ze všech míst, kam jsem vás vyhnal, je výrok Hospodinův, a přivedu vás zpět na místo, odkud jsem vás přestěhoval."

Kázání:

Naděje do budoucnosti. Milé sestry a milí bratři, to je přece to, co nyní tolik potřebujeme. Ne nějaká planá iluze, ne laciné utěšování, že bude brzo lépe a že vlastně o nic nejde. Jen nosit roušky a mýt si ruce a dodržovat hygienu a bezpečný odstup a vše bude v pořádku. Je to taková zvláštní izolace, vyhnanství do nepoznaného světa neobjímání, společného nesetkávání, do světa individuality, samoty, obav a nejistot. Máme nečekaně mnoho času k přemýšlení o sobě, o životě, ale také o smrti. O vztazích, které spoluvytváříme, o přírodě, také o politice a sociální situaci. Dovolené v zahraničí padly, pobyty v lázních padly, divadelní představení, koncerty, společné večery – všechno vzalo za své. Své dny trávíme uzavřeni do světa mýdel, roušek, dezinfekcí, do světa sevřeného strachem. „Jak dlouho to bude trvat?“ slyším častou otázku. Mám jen jednu odpověď, ostatně jako my všichni: „Nevím.“ Již jsem také zaregistroval vysvětlení celé té situace: „To je Boží trest za to, jak se k sobě, k přírodě, ke všemu živému chováme. Jak všechno přijímáme samozřejmě, jak jsme nevděční.“ Ne, neumím věřit v Boha, který trestá pracovníky v domovech důchodců i uživatele jejich služeb, lékaře, zdravotníky, lékárníky, hasiče, prodavačky a mnohé další. Neumím věřit v Boha, který trestá staré i mladé, starce i děti. Neumím věřit v Boha, který bere člověku svobodu pohybu, svobodu setkávání, svobodu lidské blízkosti. Věřím v Boha, který je v tom všem s námi, který v Kristu sestoupil do tohoto vždy nějak bolavého světa, aby nás doprovázel, ujišťoval o své lásce, otevíral naději, přinášel odpuštění a smíření. Nikdy ve světě nebyla doba, aby někde nebyly války, epidemie, přírodní katastrofy. Jen se to nyní týká i nás v naší zemi. Od roku 45 jsme nepociťovali takové ohrožení, takový prudký a silný zásah do našich životů. Až nyní. A vždy, v každé době, nesla mnohé lidi víra ne v Boha trestajícího, krutého a nemilosrdného, vzdáleného, ale právě naopak. Víra v Boha blízkého, přítomného, v Boha, který posílá člověku Dobrého pastýře, Krista. „Mnohokrát a mnohými způsoby mluvíval Bůh k otcům ústy proroků, v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu… On, odlesk Boží slávy a výraz Boží podstaty, nese všecko svým mocným slovem.“ Takové je Boží promluvení. Ne že seslal na člověka dnešní situaci nákazy, ale člověka jí provází. A ptá se, jak na ni člověk, já a Ty, reagujeme, jak ji necháme promlouvat do našich životů, jak v nich s tím Dobrým pastýřem počítáme. A také jak Jeho lásku dosvědčujeme.

V tuto chvíli nás ta situace vede ke zpětnému pohledu na život Božího lidu v zajetí Babylona, aby poté obrátila náš pohled do budoucnosti. Ty úvodní věty přečteného textu z proroctví proroka Jeremiáše jsou dost nekompromisní. Žijte naplno. Nenechte se určit nenormální situací přesídlení, vlastně zajetí. Nevěřte těm, kteří říkají, že vše brzo skončí, že se brzo vrátíte do své země. Nevěřte líbivým slovům, která vám připraví jen zklamání. Nenechte se uchlácholit, nepropadněte klamným nadějím, nepropadněte falešným slibům, které vám přinesou zklamání, skepsi, přivedou vás k rezignaci. Tak tomu nebude. To jen falešní proroci, případně politici, kteří se snaží posílit svou moc, vám toto slibují. Ty neposlal Bůh, ti přišli sami a svévolně situaci zlehčují. Připravte se na složité dny a měsíce, v Babylonu pak roky. Stavějte domy, ploďte děti, vysazujte zahrady, provdávejte své dcery, ať plodí syny a dcery, množte se. Jde o vaši budoucnost. To zajetí, ta současná tíseň, ta nejistá situace, to není konec, to je cesta. Nemá smysl chytat se na té cestě kdejaké zprávičky, kdejakého lidského moudra. Pozor na klamné, líbivé naděje. Tu skutečnou, život zachraňující naději, tu nepřináší člověk. Tu neuslyšíme v žádných televizních zprávách. Žijte plným životem, a usilujte o pokoj s lidmi, mezi kterými žijete. Dokonce se za ně modlete, i za ty, které byste mohli pokládat za své nepřátele. Takové je Boží slovo k vám. Pravdivý popis situace, pravdivý výhled, ukazující k nedohlednu. Na to se připravte a v té situaci nežijte jako v provizoriu, ale jako v nové realitě. Dosud nepoznané, neprožité, ale vaší. To je teď váš život. A v tom životě je s vámi Bůh. Ten, až pomine daný čas, přivede vás zpět.

Bůh přinese pokoj, ne zlo. Bůh není nositelem trestů v podobě nemocí, válek, život ohrožujících infekcí, není přítelem ničeho, co jakkoliv souvisí se zlem. Zlo je opakem Boha. Bůh je dobro, Bůh je láska. Zlo člověka ničí, likviduje, bere mu svobodu, bere mu budoucnost. Bůh dává člověku budoucnost a chce mu dát i naději pro tu budoucnost. To je to, co člověk potřebuje, jak jsem řekl na začátku. V celé své historii to potřebuje.

Ta budoucnost ovšem již nikdy nebude stejná, jaká byla minulost. Přítomnost zajetí, rozptýlení, ohrožení a nejistot člověka promění. Dojde k přeskupení hodnot. Co mělo smysl kdysi, v té krizi to ztratilo, ukázalo se jako nenosné, liché. Člověk bude hledat hodnoty nové. Mnozí, jak věřím, a teď to možná bude znít hodně iluzorně, budou hledat Boha, budou se na něj dotazovat. Staré základy se ukázaly jako pískové, člověk bude hledat skálu. K takové víře zve prorok. A Bůh se dá nalézt. Změní úděl člověka.

Milé sestry, milí bratři, dnes si připomínáme Ježíšův vjezd do Jeruzaléma. Při bohoslužbách se obvykle setkáváme u večeře Páně. Dnes je tomu jinak. Kázání si čteme doma, buď sami, nebo při rodinných bohoslužbách. Pro večeři Páně nám chybí společenství, ke kterému nás vždy zve Ježíš. On je naším hostitelem. A přesto: Bůh již náš úděl změnil. Právě večeře Páně k té změně významně ukazuje a jí dosvědčuje. Vezměte a jezte tento chléb. To je mé tělo, pro vás lámané. To čiňte na mou památku. Pijte z toho kalichu všichni. To je má krev, která se za mnohé vylévá na odpuštění hříchů. To je ta změna. Již v každé situaci i v té současné žijeme z Kristovy oběti. V Kristu se nám dal Bůh Izraele, Bůh, který ústy proroka zve svůj lid k nové cestě lásky, víry a k cestě naděje, nalézt. A to není žádné provizorium. To je naše skutečnost. Díky za ni. Amen

Modlitba:

Náš milý Bože,

Tvé slovo je nám potěšením, povzbuzením, dává nám naději, prohlubuje víru. Žádné iluze, žádné vzdušné zámky. Jen sdělení, že žádný smutek, žádné trápení, žádné nejistoty nejsou tím posledním a určujícím v našich životech. Všechno má svůj čas. A tak po smutku přijde radost, po trápení přijde zklidnění, po nejistotách přijde pevná půda pod nohama. Protože Tvé slovo je pravda a je to pravda o Tvé lásce a odpuštění a milosrdenství. Ty víš, co s námi zamýšlíš. A my spoléháme na to, že je to pro nás dobré. To stačí, Pane. Díky.

Svoji víru společně vyznejme slovy Apoštolského vyznání víry:

Věřím v Boha, Otce všemohoucího,
Stvořitele nebe i země.
I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho,
jenž se počal z Ducha svatého,
narodil se z Marie Panny,
trpěl pod Ponciem Pilátem,
ukřižován umřel a pohřben jest, sestoupil do pekel,
třetího dne vstal z mrtvých,
vstoupil na nebesa,
sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího,
odkud přijde soudit živé i mrtvé.
Věřím v Ducha svatého,
svatou církev obecnou,
společenství svatých,
odpuštění hříchů,
vzkříšení těla a život věčný.
Amen.

Píseň: 326 Jezu Kriste tobě díky

1. Jezu Kriste tobě díky, že naději máš pro hříšníky, jsi původcem vší svatosti. Kdo se s tebou může měřit, a v koho jiného mám věřit, když není v nikom stálosti. Mé srdce proměňuj, vryj do něj obraz svůj, abych byl tvůj, můj Ježíši vždy světější a v lásce dokonalejší.

2. Šel jsi na smrt odhodlaně, svůj život položil jsi za mě a nepoddal ses úzkosti. Chci se tobě podřizovat a statečně tě následovat dle řádu Boží milosti. Jak malé dítě být a trpělivě jít dej mi Pane, můj Ježíši. Cíl nejvyšší je služba tvoje nejtišší.

5. Chci tě následovat Pane, Duch svatý za tebou mě táhne a vede mě v tvých šlépějích. Bože, přetvoř mě svou mocí, ať podobám se ve dne v noci, jen tomu, který sňal můj hřích. Mé srdce pronikni, ať chválou tobě zná, Spasiteli, můj Ježíši, nechť přináší k tvé cti své plody nejsladší.

Modlitba přímluvná + MP:

Náš dobrý Bože,

děkujeme Ti za to, že i v této naší situaci, kdy doléhají obavy z budoucnosti, ukazuješ nám cestu. Ujišťuješ nás o své přítomnosti s námi.

Modlíme se za ty, kdo se cítí osamoceni, na koho doléhá ohrožení. Modlíme se za ty a prosíme za mnoho sil pro ty, kdo zachraňují lidské životy, kdo potěšují, povzbuzují, podávají pokrm i nápoj. Prosíme tě za ty, kdo svůj život ohrožují, aby druhým mohli pomoci.

Modlíme se za rodiny těch, kterým někdo blízký zemřel, prosíme za světlo do tmy závěru života, prosíme za sílu a trpělivost pro rodiče, kteří mají své děti doma a tam je učí. Modlíme se za křesťany celého světa. Do tvých rukou, Bože milosrdný, svěřujeme své životy.

Společně, jako tvé děti, se k tobě, náš milý Otče, modlíme:

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,

jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
Neboť tvé jest království i moc i sláva na věky.
Amen.

Poslání: Filip 2, 5-11 Nechť je mezi vámi takové smýšlení, jako v Kristu Ježíši: Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži. Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno, aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno - na nebi, na zemi i pod zemí - a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán.

Požehnání:

„Pozvedám své oči k horám. Odkud se dočkám pomoci?

Pomoc mi přichází od Hospodina, jenž stvořil nebe i zemi.

Nedovolí tvé noze uklouznout, tvůj strážce vždycky bdí.

Nezdřímne si nikdy, ani na chviličku ten, který střeží Izraele.

Hospodin je tvým ochráncem, záštitou, již máš vždycky po ruce.

Zastíní tě před slunečním úpalem, ani svit měsíce tě v noci neošálí.

Hospodin tě chrání ode všeho zlého, s ním tvá duše bude vždycky v bezpečí.

On střeží tvůj odchod stejně jako tvůj příchod, každý tvůj krok včera, dnes i na věky.“ Žalm 121

Píseň: 631 Nám pomoz pane milý

1. Nám pomoz, Pane milý tvé slovo správně znát.

A přijmi dík, že máš nás všechny rád.