Bohoslužby 1.11.2020
Bohoslužby Mělník 1. 11. 2020
Nekonaly se – nouzový stav – online – per e-mail
21. neděle po svaté Trojici
Díkůvzdání za úrody zemské
Miroslav Erdinger
Preludium:
Vstupní píseň: 177 Nuž Bohu děkujme
Introit: Ž 145, 1-6 + 13 – 18
Chci tě vyvyšovat, Bože můj a Králi, tvému jménu dobrořečit navěky a navždy. Po všechny dny ti chci dobrořečit a tvé jméno chválit navěky a navždy. Veliký je Hospodin, nejvyšší chvály hodný, jeho velikost nelze vyzpytovat. Všechna pokolení chválí tvoje skutky zpěvem, hlásají tvé bohatýrské činy. Tvoje velebnost je důstojná a slavná, chci přemýšlet o tvých divuplných dílech. Všichni budou mluvit o tvých mocných, bázeň vzbuzujících skutcích, i já budu vypravovat o tvé velikosti. Tvoje království je království všech věků, tvoje vláda přečká všechna pokolení. Ve všech svých slovech je Hospodin věrný, je svatý ve všech svých skutcích. Hospodin podpírá všechny klesající a všechny sehnuté napřimuje. Oči všech s nadějí vzhlížejí k tobě a ty jim v pravý čas dáváš pokrm, otvíráš svou ruku a ve své přízni sytíš všechno, co žije. Hospodin je spravedlivý ve všech svých cestách, milosrdný ve všech svých skutcích. Hospodin je blízko všem, kteří volají k němu, všem, kdo ho volají opravdově.
Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, dnes je 21. neděle po svaté Trojici. Setkáváme se k bohoslužbám, naplněným vděčností za přemnohé Boží milosrdenství, kterého se nám denně dostává. Dnes obzvlášť, jako každý podzim, projevujeme vděčnost za všechnu úrodu. Nesetkáváme se společně u Kristova stolu, na tu chvíli se těšíme, až pomine tento čas nouzového stavu. Jsme v Božích rukách a každý čas, i tento, je časem Božího milosrdenství. A my se můžeme ptát, kam nás ten čas vede a co pro nás ono Boží milosrdenství znamená. Zdravím vás apoštolským pozdravem: Milost vám a pokoj od Boha našeho Otce a Pána Ježíše Krista. Amen
Píseň: 549 Chvaliž Hospodina
Modlitba:
Milosrdný, dobrý Bože, náš Pane, tak k tobě voláme opravdově i my, křesťané jednadvacátého století……..
Amen
Čtení: Lk 6, 27 – 36
Ale vám, kteří mě slyšíte, pravím: Milujte své nepřátele. Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí. Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám ubližují. Tomu, kdo tě udeří do tváře, nastav i druhou, a bude-li ti brát plášť, nech mu i košili! Každému, kdo tě prosí, dávej, a co ti někdo vezme, nepožaduj zpět. Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi. Jestliže milujete jen ty, kdo vás milují, můžete za to očekávat Boží uznání? Vždyť i hříšníci milují ty, kdo je milují. Činíte-li dobře těm, kteří dobře činí vám, můžete za to očekávat Boží uznání? Vždyť totéž činí i hříšníci. Půjčujete-li těm, u nichž je naděje, že vám to vrátí, můžete za to čekat Boží uznání? Vždyť i hříšníci půjčují hříšníkům, aby to zase dostali nazpátek. Ale milujte své nepřátele; čiňte dobře, půjčujte a nic nečekejte zpět. A vaše odměna bude hojná: budete syny Nejvyššího, neboť on je dobrý k nevděčným i zlým.
Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec.
Píseň: 482 Jak rozkošné a milé
Text: Ž 136
Žalm je děkovnou litanií, připojte se doma tak, že vždy poté, co přečtu prví část, přidejte se slovy: Jeho milosrdenství je věčné.
Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, jeho milosrdenství je věčné.
Chválu vzdejte Bohu bohů, jeho milosrdenství je věčné.
Chválu vzdejte Pánu pánů, jeho milosrdenství je věčné.
Jedině on koná velké divy, jeho milosrdenství je věčné.
Nebesa učinil důmyslně, jeho milosrdenství je věčné.
Zemi na vodách překlenul oblohou, jeho milosrdenství je věčné.
Učinil veliká světla, jeho milosrdenství je věčné.
Slunce, aby vládlo ve dne, jeho milosrdenství je věčné.
Měsíc a hvězdy, aby vládly v noci, jeho milosrdenství je věčné.
Ranil Egypt v jeho prvorozených, jeho milosrdenství je věčné.
A vyvedl Izraele z jeho středu, jeho milosrdenství je věčné.
Pevnou rukou a vztaženou paží, jeho milosrdenství je věčné.
On rozdělil Rákosové moře ve dví, jeho milosrdenství je věčné.
A převedl Izraele jeho středem, jeho milosrdenství je věčné.
Faraóna s vojskem smetl do Rákosového moře, jeho milosrdenství je věčné.
Svůj lid vodil pouští, jeho milosrdenství je věčné.
Pobil velké krále, jeho milosrdenství je věčné.
Zahubil vznešené krále, jeho milosrdenství je věčné.
Krále Emorejců Síchona, jeho milosrdenství je věčné.
A bášanského krále Óga, jeho milosrdenství je věčné.
Jejich země předal do dědictví, jeho milosrdenství je věčné.
Do dědictví Izraele, svého služebníka, jeho milosrdenství je věčné.
Když jsme byli poníženi, rozpomněl se na nás, jeho milosrdenství je věčné.
A vyrval nás našim protivníkům, jeho milosrdenství je věčné.
Veškerému tvorstvu dává pokrm, jeho milosrdenství je věčné.
Chválu vzdejte Bohu nebes, jeho milosrdenství je věčné.
Kázání:
Milé sestry, milí bratři,
přečtený žalm 136 je původně děkovnou litanií, určenou pro sváteční bohoslužby. Z textu lze usoudit, že se jednalo o bohoslužbu velikonoční. A tak nás může napadnout otázka, proč jsem takový text pro kázání vybral na podzim, nedlouho před adventem. Navíc, žádný podstatný svátek se nekoná, pomineme-li rozhodnutí věnovat dnešní bohoslužby vděčnosti Pánu Bohu za úrody zemské. A proč právě teď, v té nenormální době, sevřené nouzovým stavem, připomínat si spolu s lidem Izraele tolik dobrého, co Bůh pro svůj lid učinil, když naopak je toho tolik nedobrého, co působí strach, společnost nejen naši paralyzuje, svírá a nedovolí radostně se nadechnout. Odpověď je jednoduchá. Právě proto. V době mediální bezhraničnosti na nás denně dotírají, buší zprávy z celého světa. Tady nad Andami spadlo letadlo a zde v poušti lev rozsápal turistu a tam se zřítil mrakodrap, v San Franciscu vyhořel hotel Hilton. A stále a stále takové zprávy. Vždy hořely hotely a lvi se sápali na turisty a padaly mrakodrapy a byly pandemie a a a... Jenomže jsme to nevěděli. Díky mediální masáži to všechno víme. Propadáme se do propasti závislosti na zprávách, na mobilech, internetu. Chce se s velikou nadsázkou říci: zlatý alkohol a zlatý tabák. A jsme stresování a podléháme skepsi a depresi. A aby ne, když se ráno mnozí lidé probudí, zapnou mobil a čtou a čtou a čtou a nechce se jim do toho krutého světa, kterého se bojí. Svět v moci zlého? Ale ne. Normální svět. To jen jsme si zvykli za ta mnohá desetiletí, že se nás nedotkly žádné významnější světové tragédie. Vždyť lidský rod je zde zhruba 3 miliony let a my, lidé začátku třetího tisíciletí, jsme součástí té nekonečné řady. A tak ti dnešní lidé sotva promnou oči a čtou o dalších nakažených covidem a o dalších mrtvých na covid a o nedostatku zdravotníků a tak dál a stále dokola. A očekávají, nebo mají naději, že tam bude, že je vše v pořádku. A ono ne a stále ne. Co takhle hned ráno protřít oči, otevřít bibli, připravenou na nočním stolku (tak to dělal již můj děda, a ještě pak zpíval křesťanské písně), nebo písmákův deník Na každý den nebo Hesla Jednoty bratrské a přečíst si, že třeba: „Chci hned od rána jásat nad tvou přízní, že jsi mou tvrzí a útočištěm v dobách tísně.“ Nebo: „V den dobrý užívej dobra, v den zlý si uvědom, že ten i onen učinil Bůh proto, aby se člověk nedozvěděl, co bude po něm,“ jak nás nabádá autor knihy Kazatel. A co takhle ujištění apoštolovo: „Ježíš Kristus vám bude oporou až do konce.“ Případně slovo zmrtvýchvstalého Ježíše: „Hle, já jsem s tebou po všechny dny až do skonání světa.“ To není útěk před skutečností, to je otevření se pro skutečnou naději, pro světlo do nového dne.
Představte si, že dnes ráno ti ranní čtenáři otevřeli své mobily nebo internet a tam četli zprávy: „Probudil ses vedle svého manžela, manželky, co by za to mnozí dali.“ „Až vstaneš, uvaříš si čaj nebo kávu a připravíš si snídani. Vše proto máš ve skříňce v kuchyni. Myslíš, že to tak má každý?“ „Ve sklepě máš brambory, mrkev, v mrazáku maso, v ledničce mléko a máslo, v chlebníku chléb, ve vinotéce dobrá vína. Ty si ale žiješ.“ „Dnes bylo z našich nemocnic propuštěno sedm tisíc čtyři sta padesát devět uzdravených lidí. Mezi nimi i tvůj bratr. To je radost, co?“ „Včera si odpustili, usmířili se a objali znesváření manželé, ti tvoji známí, trápilo tě to, a stáhli žádost o rozvod. Večer tě zvou na šampaňské. Rychle vstávej a raduj se.“ „Dnes jsou bohoslužby i v našem kostele, modlitebně. Budeme si připomínat Boží dobrotu a milosrdenství, budeme mu děkovat za všechno, co se urodilo na polích, vinicích, na záhonech, co vyrostlo v sadech, ale také v chlévech a na farmách. Je to i pro tebe a je tam toho dost. Rychle vstávej a připoj se k děkování“ A další a další podobné zprávy. A ta, kterou všechny ty zprávy vrcholí. „Bůh tě má rád, ničeho se neboj. Je stále s tebou, u tebe, v tobě. Nikdy tě neopustí. Nic, co by tě mohlo odloučit od jeho lásky v Ježíši Kristu, neexistuje. Ani život, a dokonce ani smrt.“
Myslím, milé sestry a milí bratři, diváci i posluchači, že by ti lidé vyskočili z postele, dali si sprchu a znova a znova by si ty zprávy četli, třeba by si ty mobily ukazovali a s výkřiky „podívej se na to, jestli dobře vidím“ by spěchali za svými povinnostmi a dny by vypadali jinak. Ne, to přece neznamená, že by ty špatné zprávy neexistovaly, jenom by ztratily svou manipulativní moc nad člověkem. Jenom by již neměly tolika místa a nezastiňovaly by ty dobré zprávy.
Žalm 136 byl v poexilní době, tedy v době, kdy se izraelští navrátilci vrátili ze zajetí do své země, neodmyslitelnou součástí všech svátečních bohoslužeb. Díky za Boží dobrotu a věrnost, radost z Boží blízkosti, připomínání si Božího milosrdenství, to k bohoslužbám neodmyslitelně patřilo. Lidé tehdy nevytýkali Hospodinu, že s nimi nebyl, že je nechal zavléct do babylonského zajetí, že se mnozí a mnozí nevrátili, že tam trpěli. Jistě to tak mnozí mohli pociťovat. A většina se skutečně nevrátila. Ti lidé tehdy si připomínali, co pro ně Hospodin učinil. Překladatelé ekumenického překladu Starého zákona ve svém komentáři rozdělují žalm na šest dílů tak, že je v každé fázi patrné, jak byl a je Bůh se svým lidem. Úvodní výzva k chválení Hospodina, poté chvála za dílo stvoření, pak chvála za vyvedení z Egypta, poté chvála za vedení a ochranu při putování do zaslíbené země, ještě chvála za stálou péči, a nakonec závěrečná výzva k chvále. Bůh přítomný se svým lidem po celou dobu jeho existence, Bůh přítomný se svým lidem, se svými dětmi, tedy i s námi až dosud. Celý ten žalm, o němž lze předpokládat, že se ho modlil i Ježíš, před nás klade celou řadu Božích stvořitelských i vykupitelských, zachraňujících Božích činů, které pro nás křesťany vrcholí v díle Ježíše Krista. Prodlouženo do Nového zákona: „Ježíš Kristus včera i dnes tentýž jest i navěky.“ Bůh v Kristu s námi v našem narození, s námi na naší životní cestě, s námi v našich zápasech i prohrách, s námi v radosti i slzách, Bůh v našem sevření, pádech i vítězstvích, Bůh v našich nejistotách i naději, Bůh s námi v životě i ve smrti. A zde víra ve vzkříšení. Pozvání do nového života. Do Boží náruče, do Božího šálómu, pokoje, který převyšuje každé lidské pomyšlení.
Pokusím se ten žalm aktualizovat, a tak jako na začátku, i nyní se u svých počítačů, cítíte-li to tak, přidejte slovy: „Jeho milosrdenství je věčné“
Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, jeho milosrdenství je věčné.
Chválu vzdejte Bohu bohů, jeho milosrdenství je věčné.
Chválu vzdejte Pánu pánů, jeho milosrdenství je věčné.
Jedině on koná velké divy, jeho milosrdenství je věčné.
Každé ráno smíme hledět na jeho nebesa - jeho milosrdenství je věčné.
Chodíme pevnýma nohama na zemi, také nám již pomáhají hole, umýváme se v čisté vodě - jeho milosrdenství je věčné.
Vede nás a na cestu nám svítí jeho světlo – jeho milosrdenství je věčné.
Slunce nám svítí na cestu ve dne – jeho milosrdenství je věčné.
Měsíc a hvězdy září našim krokům v noci – jeho milosrdenství je věčné.
Mocným, kteří nás chtěli zotročit, vzal jejich moc – jeho milosrdenství je věčné.
A nabídl nám cestu svobody – jeho milosrdenství je věčné.
Když jsme stáli nad propastí a chvěli se o život, překlenul propast a podal nám pevnou ruku, takže jsme mohli jít dál – jeho milosrdenství je věčné.
Když se v našem životě vše slévalo a nemohli jsme rozlišit, co je dobré a co ne, on nám ukázal hranice a doporučil, že je nemáme překračovat – jeho milosrdenství je věčné.
A když jsme šli po ostří nože a napravo i nalevo chaos a beznaděj, převedl nás, takže jsme nespadli – jeho milosrdenství je věčné.
Naše nepřátele zavedl na jinou cestu, než po které jsme šli my, a to, co připravovali proti nám jako zlé, proměnil v dobré – jeho milosrdenství je věčné.
Svůj lid, a také nás, vodil pouští, dával nám tam jíst i pít a dělá to tak dosud – jeho milosrdenství je věčné.
Mocní a ti, kteří pohrdali druhými, byli zapomenuti – jeho milosrdenství je věčné.
Stejně tak ti, kdo si zakládali na své síle a slávě a bohatství – jeho milosrdenství je věčné.
Mocní panovníci, nepravdiví a zkorumpovaní politici a všichni, kdo odmítali dobré ruce Boží, skončili v rukou lidí – jeho milosrdenství je věčné.
A stejně tak i bezskrupulózní bohatí a majitelé rozsáhlých pozemků zůstali s prázdnýma rukama – jeho milosrdenství je věčné.
Jejich zemi předal do obdělávání těch, kdo myslí ekologicky a zemi chrání – jeho milosrdenství je věčné.
Do dědictví lidu, který miluje Boha a miluje bližního – jeho milosrdenství je věčné.
Když jsme byli poníženi, rozpomněl se na nás, jeho milosrdenství je věčné.
A vyrval nás našim protivníkům, jeho milosrdenství je věčné.
Veškerému tvorstvu dává pokrm, jeho milosrdenství je věčné.
Dává pokrm i nám, děkujeme mu a chválíme ho a oslavujeme – jeho milosrdenství je věčné.
Chválu vzdejte Bohu nebes, jeho milosrdenství je věčné.
Amen
Modlitba + vyznání vin
Pane, smiluj se nad námi hříšnými.
Spolu s celou církví vyznáváme svoji víru slovy Apoštolského vyznání víry.
Věřím v Boha, Otce všemohoucího,
Stvořitele nebe i země.
I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho,
jenž se počal z Ducha svatého,
narodil se z Marie Panny,
trpěl pod Ponciem Pilátem1),
ukřižován umřel a pohřben jest2), sestoupil do pekel,
třetího dne vstal z mrtvých,
vstoupil na nebesa3),
sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího,
odkud přijde soudit živé i mrtvé.
Věřím v Ducha svatého,
svatou církev obecnou,
společenství svatých4),
odpuštění hříchů5),
vzkříšení těla6) a život věčný.
Amen.
Píseň: 452 Za dar slova Bože milý
Oznámení:
- schůze staršovstva v pondělí 2.22. v 18.00 h TEAMS
- V úterý 3.11 od 9.00 hod. pastorálka online
- V pátek v 18.00 hod. konfirmandi online
- Za týden bohoslužby stejně jako dnes – budeme vděčni za všechny Vaše podněty
- Děkuji sestře Evě Šestákové za dnešní úpravu stolu Páně
Modlitba přímluvná + MP:
Společně, jako tvé děti, se k tobě, náš milý Otče, modlíme:
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
Neboť tvé jest království i moc i sláva na věky.
Amen.
Poslání:
Požehnání:
Píseň: 378 Bože jenž jsi v nebesích
Postludium: