Bohoslužby 6.12.2020
Husův dům i online
2. adventní neděle
Miroslav Erdinger
Preludium varhany:
Vstupní píseň: 171, 1 Buď Pánu čest
Introit: Ž 68, 1 – 7
Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, dnes je 2. neděle adventní. Setkáváme se k bohoslužbám, které nás přibližují ke svátkům narození Páně. Vítám Vás k Božímu slovu a zdravím vás apoštolským pozdravem: Milost vám a pokoj od Boha našeho Otce a Pána Ježíše Krista. Amen
Píseň: 273 Zvedněte brány
Modlitba:
Milosrdný, dobrý Bože, náš Pane, ….
Amen
Čtení: Dt 11, 13 – 21
Píseň: 651 Dávno je to
Text: Jk 5, 7 – 11
Kázání:
Milé sestry, milí bratři,
kdybych měl dnešní kázání ve druhou adventní neděli nějak nazvat, pak ho nazvu „Trpělivostí k milostivému přijetí“.
Žijeme v netrpělivé době netrpělivých lidí, kteří z netrpělivosti páchají zlo, kazí lidské vztahy, ztrpčují druhým životy, překračují všechny, nejen etické hranice. Anebo díky své netrpělivosti navštěvují psychiatrické ambulance, kde se léčí s depresemi, protože si připadají vedle jiných neúspěšní, navštěvují psychoterapeuty, aby jim pomohly vyrovnat se se zdánlivými neúspěchy. Chci mít všechno a hned, jakési zaklínadlo současné doby. Začínající podnikatelé ve snaze co nejdříve zbohatnout ztrácí všechny zábrany, objednávají si vraždy svých věřitelů, píší a zveřejnují lživé články, aby si získali co nejdříve slávu a úspěch. Na erotických portálech běží téma Rychlý prachy, kde muži nabízejí ženám tisíce a tisíce, aby se na veřejnosti svlékly nebo dělaly na veřejnosti mužům pomyšlení, možné i nemožné, a ty ženy to dělají, a pak ty velké, rychlé peníze inkasují a stejně rychle utratí. Kde je nějaká hrdost, sebeúcta, vědomí své důstojnosti? Vypisují se podvodné směnky. Co nejrychleji politici objednávali z Číny předražené a často špatně funkční respirátory a roušky, získávali tím politické body. Jakési výhodné kšefty se strachem, bezmocí. Zatímco české ženy šily skvělé roušky, které buď darovaly, nebo prodávaly za náklady a získávaly tím tichou radost z toho, že pomáhají druhým lidem, a dobrý pocit. Dnes zkrátka lidé chtějí všechno a hned a výkon a růst výroby. Společnost zaměřená na výkon, mládí, zdraví, krásu, rychlost. Mohl bych ve výčtu tragédií, které jsou způsobeny lidskou netrpělivostí, chamtivostí a také snahou za málo práce získat za každou cenu co nejvíce peněz, pokračovat. To však dokážete vy také i beze mě.
Má role je jiná. Já nyní obrátím vaši pozornost k Božímu slovu, k bibli, k autorovi Jakubova listu. Životní styl křesťanů musí být jiný, cesta křesťana vede jinudy. „Buďte trpěliví až do příchodu Páně,“ píše Jakub. Výzva, nebo snad lépe, pozvání k trpělivosti. Jak je patrno ze začátku, trpělivost se moc nenosí. Uspěchaný svět a v něm uspěchaný člověk. Mít hodně nebo všechno a nejlépe hned. Biblický text nás zve k trpělivosti a hned své pozvání umí vyargumentovat, zdůvodnit, ozřejmit. Trpělivost má v lidském životě nezpochybnitelné místo. Mimo jiné ji vedle lásky, radosti, pokoje, laskavosti, dobroty, věrnosti, tichosti a sebeovládání najdeme v listu Galatským ve výčtu darů, resp. ovoce Ducha svatého. Tedy k trpělivosti nás autor nejprve zve.
Být trpělivým, to je umění žít své dny s tím, co je ještě nehotové, co pomalu nebo rychleji teprve roste. A člověk při tom neztrácí naději. Trpělivý člověk je člověkem naděje. Ty hodnoty patří k sobě. Jednak takové naděje, že to čekání má smysl, že ona trpělivost není leností nebo rezignací, jednak naděje, že jednou to vše bude dohotovené. Zdrojem takové trpělivosti, a především zdrojem síly k takové trpělivosti, neboť ta síla je potřebná, je pro křesťana očekávání druhého Kristova příchodu. Tak, jak to Kristus zaslíbil. V závěru bible, ve Zjevení Janově, čteme: 17 Duch i církev volají: „Přijď!“ A všichni, kdo je slyší, ať se připojí svým: „Přijď!“ Kdo žízníš, pojď sem a čerpej zdarma vodu života.18 … 20 Ten, kdo stojí za slovy této knihy, praví: „Jistě, přijdu brzy.“ Ano, přijď, Pane Ježíši! 21 Vám všem, milí čtenáři, platí dosud nabídka Kristovy milosti,“ končí bible v překladu Slovo na cestu.
Osvědčit svou trpělivost v očekávání Krista. Odtud pak není dlouhá cesta k té běžné denní trpělivosti, neboť ta trpělivost nejpodstatnější byla naplněna. A Kristus nepřicházel a nepřichází a nepřichází, a my křesťané na něj stále čekáme a čekáme. Více či méně trpělivě, ale bez trpělivosti takto čekat nelze. Je to čekání dobré pro naše vztahy. Trpělivým čekáním na Krista se učíme trpělivosti ve svých životech. Konkrétní trpělivosti pro konkrétní životní situace. „Tak, jako rolník čeká trpělivě na drahocennou úrodu země, dokud se nedočká podzimního i jarního deště, i vy trpělivě čekejte, posilněte svá srdce, vždyť příchod Páně je blízko.“
Ovšemže to není čekání pasivní, rezignované. Vyžaduje velkou dávku ukázněnosti, respektu k druhému člověku a především vědomí, že společenství a vztahy v něm je potřebné vědomě budovat, posilovat. Protože posláním toho křesťanského společenství je především očekávání Kristova příchodu, svědectví o Kristu, takové svědectví, které by bylo pro okolí přesvědčivé a vedlo k otázkám: „Co ty lidi spojuje, že jsou k sobě tak laskaví, vstřícní, že jim stojí za to v neděli ráno vstávat a chodit do kostela, setkávat se na brigádách na zahradě, jezdit na společné výlety a dovolené, být k sobě tolerantní a vstřícní. Co je pro ně důležité? Mít to aktivní trpělivé čekání jako prioritu svého života, jako nezaměnitelnou hodnotu.
Společenství může být narušeno v podstatě čímkoliv. Apoštol uvádí stížnosti. “Nestěžujte si jeden na druhého, abyste nebyli odsouzeni.“ Stěžovat si, soudit druhé, rebelovat, posuzovat, odtud není daleko k pomluvám, k prosazování sebe sama. Až člověku unikne ono poslání svědčit o Kristu a jeho lásce a prioritu dostanou sebeláska, sebeprosazování, takovéto „jáství“. A kde je Kristus, kam se najednou vytratil? Kam se podělo pojivo společenství sester a bratří? „Nestěžujte si jeden na druhého… Hle, soudce stojí přede dveřmi.“ To Bůh přichází za člověkem a přichází v Kristu. Milosrdný Bůh. Ale ne takový, který by snesl výsměch, upozaďování. „Já jsem Hospodin, Bůh tvůj. Já jsem tě vyvedl z Egypta, z místa otroctví a poroby.“ To stačí jako svědectví o Bohu. Já tě stále vysvobozuji. Takový je Bůh. Vysvobozuje člověka z pout stěžování a sudičství a sobectví a otevírá pro něj cestu svobody. Člověče, jen se nevrať do nesvobodné minulosti. Vytváříš přítomné společenství svobody a radosti. Vytvářej ho trpělivě, vytváříš něco podstatného pro život. Jsi v tom nezastupitelný.
Právě trpělivost je pojivem společenství Božích dětí. Text nabízí několik příkladů trpělivosti. Jednak proroky, kteří mluvili ve jménu Páně. Trpělivě povzbuzovali Boží lid, napomínali a upozorňovali na nedostatky a hřích Božího lidu, trpělivě obcházeli ty mnohé neznámé. I krále napomínali, vedli k Bohu. Neříkali: „Jde to nějak pomalu, nevidíme výsledky, nechme toho. Kdoví, jak ono to je.“ Nevzdávali to, trpělivě přinášeli svědectví o Boží cestě s lidem.
Nakonec text připomíná trpělivost Jobovu. Jeho trpělivá víra, která mu, ztrápenému smrtí dětí, ztrátou všeho majetku a nakonec i ztrátou zdraví, mnohé umožnila. Neposlechnout manželku, když mu radila, aby zlořečil Bohu a umřel. Vzdorovat radám i obviňování přátel, u nichž nenašel porozumění. Za vše děkovat Bohu, kterého bytostně miloval. Jeho trpělivá víra ho nakonec přivedla do situace, o které v závěru knihy Job čteme: „A Hospodin Joba milostivě přijal. Hospodin také změnil Jobův úděl poté, co se modlil za své přátele, a dal mu všechno dvojnásob, než míval.“ Díky trpělivosti se Jobovi dostalo milostivého přijetí od Hospodina.
Milé sestry, milí bratři, druhý adventní týden a druhou adventní neděli trpělivě čekáme na zprávu o narození Krista. V Kristu k nám přichází milosrdný Bůh, který nám přináší milostivé přijetí. Dobrá zpráva a dobrá posila pro trpělivé jednání v netrpělivém světě. Amen
Modlitba + vyznání vin:
………………………..
Pane, smiluj se nad námi hříšnými.
Spolu s celou církví vyznáváme svoji víru slovy
Apoštolského vyznání víry:
Věřím v Boha, Otce všemohoucího,
Stvořitele nebe i země.
I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho,
jenž se počal z Ducha svatého,
narodil se z Marie Panny,
trpěl pod Ponciem Pilátem1),
ukřižován umřel a pohřben jest2), sestoupil do pekel,
třetího dne vstal z mrtvých,
vstoupil na nebesa3),
sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího,
odkud přijde soudit živé i mrtvé.
Věřím v Ducha svatého,
svatou církev obecnou,
společenství svatých4),
odpuštění hříchů5),
vzkříšení těla6) a život věčný.
Píseň: 274 Vítej k nám hoste přemilý
Sborová oznámení:
Modlitba přímluvná + MP:
Společně, jako tvé děti, se k tobě, náš milý Otče, modlíme:
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
Neboť tvé jest království i moc i sláva na věky.
Amen.
Poslání: Gal 5, 22 - 26
Požehnání:
Píseň: 360 My čekáme, kdy zavítáš
Postludium: