Bohoslužby 28. 11. 2021
1. neděle adventní, VP, presenční i online
Miroslav Erdinger
Varhany: Marie Kejřová
Housle/vila: Vít Novotný
Služby: Jan Karnolt, Ondřej Strádal
Vstupní píseň: 111, 1 Slavit budu Boha svého
Introit: Zach 9, 9 - 10
9 Rozjásej se, sijónská dcero, dcero jeruzalémská, propukni v hlahol! Hle, přichází k tobě tvůj král, spravedlivý a zachráněný, pokořený, jede na oslu, na oslátku, osličím mláděti. 10 „Vymýtím vozy z Efrajima a z Jeruzaléma koně; válečný luk bude vymýcen.“ Vyhlásí pronárodům pokoj; jeho vláda bude od moře k moři, od Řeky až do dálav země.“
Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, dnes je 1. neděle adventní. Vítám vás k tomuto setkání nad Božím slovem i u Kristova stolu. Zdravím vás apoštolským pozdravem: Milost vám a pokoj od Boha našeho Otce a Pána Ježíše Krista. Amen
Píseň: 261, 1 – 6 Aj čas vzácný
Modlitba:
Čtení: Mt 21, 1 - 9
— Vjezd do Jeruzaléma
1 Když se přiblížili k Jeruzalému a přišli do Betfage na Olivové hoře, poslal Ježíš dva učedníky 2 a řekl jim: „Jděte do vesnice, která je před vámi, a hned naleznete přivázanou oslici a s ní oslátko. Odvažte je a přiveďte ke mně. 3 A kdyby vám někdo něco říkal, odpovězte: ‚Pán je potřebuje.‘ A ten člověk je hned pošle.“ 4 To se stalo, aby se splnilo, co je řečeno ústy proroka: 5 ‚Povězte dceři siónské: Hle, král tvůj přichází k tobě, tichý a sedící na oslici, na oslátku té, která je podrobena jhu.‘ 6 Učedníci šli a učinili, co jim Ježíš přikázal. 7 Přivedli oslici i oslátko, položili na ně pláště a on se na ně posadil. 8 A mohutný zástup prostíral na cestu své pláště, jiní odsekávali ratolesti stromů a stlali je na cestu. 9 Zástupy, které šly před ním i za ním, volaly: „Hosanna Synu Davidovu! Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově! Hosanna na výsostech!“
NŠ:
Píseň: 272, 1 – 7 Jak vítati mám tebe
Text: 1. Moj. 8, 15 – 22
15 I promluvil Bůh k Noemu: 16 „Vyjdi z archy, ty a s tebou tvá žena i tvoji synové a ženy tvých synů. 17 Vyveď s sebou všechno tvorstvo, jež je s tebou, všechnu zvěř i ptactvo a dobytek a všechnu havěť plazící se po zemi. Ať se na zemi hemží, ať se na zemi plodí a množí.“ 18 Noe tedy vyšel a s ním jeho synové a jeho žena a ženy jeho synů. 19 Všechna zvěř, všechna havěť a všechno ptactvo, vše, co se plazí po zemi, vyšlo podle svých čeledí z archy. 20 Noe pak vybudoval Hospodinu oltář a vzal ze všech čistých dobytčat i ze všeho čistého ptactva a zapálil na tom oltáři oběti zápalné. 21 I ucítil Hospodin libou vůni a řekl si v srdci: „Už nikdy nebudu zlořečit zemi kvůli člověku, přestože každý výtvor lidského srdce je od mládí zlý, už nikdy nezhubím všechno živé, jako jsem učinil. 22 Setba i žeň a chlad i žár, léto i zima a den i noc nikdy nepřestanou po všechny dny země.“
Kázání:
Milé sestry, milí bratři, přátelé v Kristu,
to je ale dobrá zpráva. Ty nejdůležitější události, to, z čeho je člověk živ, co ho nese, dává mu sílu, rytmus, pravidelnost, jistotu, to nikdy neustane. Dobrá zpráva. Po do té doby největší katastrofě, jaká lidstvo postihla. Po potopě. Noe spolu se vším živým opouští koráb záchrany, tu pověstnou archu. Postaví oltář, na kterém obětuje. A slovo má Bůh. A není to nějaké naivní promluvení o novém člověku, lepším, ponaučeném, polepšeném člověku. Není to promluvení o tom, že si člověk dá přece říct, jen je potřeba poučit, domluvit. A nejde-li to po dobrém, pak to jistě půjde po zlém. Metoda cukr a bič přece musí být úspěšná a člověk se změní. Tak to ne, to opravdu ne. To není Boží cesta s člověkem.
Bůh si o člověku nenamlouvá, že by ho nějaká katastrofa mohla proměnit. Zná člověka, který tak rád jí to zakázané ovoce, který si tak rád bere, co mu nepatří, který stále tak pozorně naslouchá a dopřává sluchu i přijetí těm známým, stále živým slovům: Budete jako Bůh, budete jako Bůh. Být jako Bůh, to je dobrá nabídka. To se příjemně poslouchá, a ještě příjemněji se ten božský kabát obléká. Být jako Bůh. Rozhodovat o druhých lidech, rozdělovat je na dobré a špatné, na zbožné a bezbožné, na spravedlivé a nespravedlivé, na spasené a zatracené. To člověk rád a Bůh to ví. „Každý výtvor srdce člověkova je zlý od jeho mladosti,“ konstatuje Bůh slovy ekumenického překladu.
Co bychom po takovém hodnocení člověka čekali? To přece Bůh nemůže strpět. To přece nejde. Potopa nic nezměnila, chce to novou katastrofu. Chce to vzít s tím nepolepšitelným člověkem do větší hloubky, z gruntu. Skoncovat s ním. Ale to jsme opět u jednání člověka. Bůh to vidí jinak.
Ani o současném člověku si Bůh jistě nedělá žádné iluze. A pokud si my myslíme, že po té katastrofě našeho současného světa, po covidové pandemii, až skončí, a ona jistě skončí, bude člověk poučený, lepší, pak si děláme iluze. Něco si namlouváme. Člověk zůstane stejný. Historie událostí po potopě je výmluvná. Ale, a to je zachraňující a podstatné a přináší nám naději i radost, je to, že Bůh zůstane stejný. A Bůh nám slovy z přečteného textu sděluje, že nezničí, nezahubí, nezatratí. Zachrání. Běh života nikdy neustane.
„Už nikdy nebudu kvůli člověku zlořečit zemi… už nikdy nezabiji vše živé, jako jsem učinil.“ Takové je jednání a rozhodnutí Boží, milé sestry a milí bratři. Bůh se rozhodl dát člověku trvalou příležitost. Vše, co se bude odehrávat a co se odehrává, to všechno je v rámci Božího rozhodnutí. Člověk dostává pro své jednání prostor. Může se rozhodovat. Není možné říct, že za vše špatné může Bůh. Míjí se s jakýmkoliv racionálním podkladem ono zlidovělé konstatování: Kdyby byl Bůh, nebyly by katastrofy, války, vraždy, nebylo by tolik zlého mezi lidmi. Bůh dává člověku prostor a člověk v tom darovaném prostoru nějak jedná. Odpovědnost za to, jak jedná, nese člověk, nikoliv Bůh.
Ten nabízí jistotu. „Setba a žeň, chlad a žár, léto a zima, a den a noc nepřestanou nikdy po všecky dny země.“ Vše podstatné člověk pro svůj život dostává. Život na zemi bude mít svůj pravidelný, tolik potřebný rytmus a člověk se na něj bude moci spolehnout. Základní jistoty pro život nejsou dílem lidských rukou, mozků, dílem lidského úsilí, snažení. Jsou Božím darem. To všechno člověk dostal a má a může z toho žít. Navíc dostává ujištění o Božím rozhodnutí život člověka zachovat. Vždyť onen pravidelný rytmus doprovází Boží rozhodnutí o zachování člověka. A člověk?
Milé sestry, milí bratři, také my v církvi žijeme z oné Bohem darované pravidelnosti, která přináší vše, co k životu potřebujeme. Žijeme ovšem ještě z jiné pravidelnosti, určené církevním rokem. Pravidelně si připomínáme čtyři neděle před Vánocemi Advent – a dnes je první adventní neděle. Doba přípravy na Vánoce. Pravidelně si připomínáme Vánoce – narození Spasitele. Také Velikonoce – ukřižování a vzkříšení Spasitele Krista Pána. A Svatodušní svátky – kdy si připomínáme, že nám Pán Bůh svým svatým Duchem otevírá srdce pro víru. Všechno se opakuje. Je nám připomínáno Boží dílo pro nás, dílo záchrany. Každý rok znova a znova vstupuje Ježíš do Jeruzaléma našich životů, do radostného vítání i tvrdého odmítání. Do proseb pomoz, smiluj se i do pyšného ujišťování, že si stačíme sami, jsme přece dobří, vzdělaní, zruční. Do naší radosti i slz, do rození i umírání. Náš Jeruzalém je velmi různorodý. Také v něm někdy klademe na Kristovu cestu zelené ratolesti, jindy si zakřičíme: ukřižuj!
A stále znova a znova se opakuje pozvání ke Kristovu stolu, které opakovaně přijímáme. Každé stolování s Kristem je připomenutím onoho Božího rozhodnutí už nikdy kvůli člověku zlořečit zemi a zničit všechno živé. Každé takové stolování nám sděluje, že nás Bůh tolik miloval, že pro nás dal svého jednorozeného Syna jako oběť smíření za hřích. To pozvání se opakuje i dnes. I dnes ho smíme přijmout. Tak se nám může první neděle adventní stát připomenutím Boží lásky, Božího myšlení s námi lidmi. Připomenutím Boží solidarity s člověkem skrze Spasitele Pána Ježíše Krista. Boží solidarity, která se rodí v betlémských jeslích, která na kříži zvolá, je dokonáno, která projde hrobem, aby nově zůstala s námi. A to tak, že ani smrt nás od Boží lásky a věrnosti neodloučí. To nám ten advent dobře začíná, nemyslíte? Amen.
Interludium:
Modlitba + vyznání vin + slovo milosti:
Dobrý Bože, nebeský Otče náš, předstupujeme před tvou svatou tvář ve jménu Pána Ježíše Krista, tvého Syna a našeho Spasitele. V upřímné lítosti ti vyznáváme své viny. Svou neposlušností a svéhlavostí jsme přestupovali tvůj zákon, svou lehkomyslností a sobectvím jsme rozmnožili své dluhy vůči tobě i svým bližním. Víme, že si zasloužíme jen odsouzení. Avšak prosíme pro tvého Syna Pána Ježíše Krista, který pro nás zemřel, odpusť nám vše, čeho jsme se dopustili, co je špatné před tvou tváří. A ze své milosti dej, abychom ti v moci tvého Ducha sloužili v novotě života. Pane, smiluj se nad námi.
Všemohoucí, milostivý Bůh, který odpouští všem kajícím hříšníkům, nás obdaruj svou milostí, odpusť nám všechny naše hříchy a zbav je moci zla nad námi. Upevni, utvrď a posilni nás ve všem dobrém a zachovej nás k věčnému životu. Amen
Vyznání víry:
Věřím v Boha, Otce všemohoucího,
Stvořitele nebe i země.
I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho,
jenž se počal z Ducha svatého,
narodil se z Marie Panny,
trpěl pod Ponciem Pilátem1),
ukřižován umřel a pohřben jest2), sestoupil do pekel,
třetího dne vstal z mrtvých,
vstoupil na nebesa3),
sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího,
odkud přijde soudit živé i mrtvé.
Věřím v Ducha svatého,
svatou církev obecnou,
společenství svatých4),
odpuštění hříchů5),
vzkříšení těla6) a život věčný.
Amen.
Píseň: 462, 1 – 5 + 20 Ej nuž lační, žízniví
VP:
Dialog: Milost a pokoj Pána Ježíše Krista buď s námi.
Pozdvihněme svá srdce k Pánu. Vzdávejme díky Hospodinu, našemu Bohu.
Spojeni s celou tvou církví děkujeme tobě, Bože, pro tvého Syna a našeho Pána Ježíše Krista. Neboť on v zápase se všemi podobami zla nepodlehl strachu o sebe, ale myslel neustále na nás a na všechny, které jsi stvořil, aby se nás zastal a aby ti nikdo nebyl odňat.
Proto, ač ještě v úzkostech, přece v důvěře ve tvou moc, v níž všecko dovedeš k cíli, připojujeme se ke všem, které jsi pozval ke svému stolu, a spolu s anděly u tvého trůnu ti zpíváme už teď píseň o tvém vítězství a voláme: -
Zpěv Sanctus:Svatý, svatý, svatý Pán Bůh zástupů, nebe i země jsou plny tvé slávy, hosanna na výsostech. Požehnaný, jenž přichází ve jménu Páně. Hosanna na výsostech.
Slova ustanovení: slyšme slova ustanovení svaté Večeře Páně, jak nám je předává apoštol Pavel:
Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb, vzdal díky, lámal jej a řekl: Vezměte a jezte. Toto je mé tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku.
Stejně vzal po večeři i kalich a řekl: Tento kalich je nová smlouva, zpečetěná mou krví. To čiňte, kdykoli budete píti, na mou památku.
Kdykoli tedy jíte tento chléb a pijete tento kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud nepřijde.
Epikléze:
V pokoře tě, Pane, prosíme, sešli svého svatého Ducha také na toto společenství jednoho chleba a jednoho kalicha, ať nás uvede do tvé pravdy, přivede k jednotě s celou tvou církví, posílí k ochotné službě světu, v němž se má zjevit tvá sláva.
Memento:
A dej nám společenství se všemi tvými vyznavači od stvoření světa. Spoj nás s těmi, kteří nás k tobě přivedli a také s těmi, s nimiž jsme u stolu Kristova stávali a kteří jsou nyní v pokoji u tebe. A přidej nám blahoslavené společenství s nemocnými i s těmi, kteří nesou utrpení pro tvé jméno kdekoliv ve světě.
Abychom všichni, pozváni k hostině ve tvém království, s celým vesmírem, vykoupeným z hříchu a zmaru, ti skrze Ježíše Krista vzdali čest a chválu.
S ním k tobě, Bože náš, takto voláme: Otče náš, který jsi v nebesích…
Modlitba Páně
V jednotě se všemi, kdo kdekoli na světě vzývají Kristovo jméno, se modleme, jak nás to Ježíš naučil:
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
Neboť tvé jest království i moc i sláva na věky.
Amen.
Beránku Boží
Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, daruj nám pokoj.
A tak nyní, přijímajíce tento chléb a tento kalich Páně:
Tvou smrt zvěstujeme, tvé vzkříšení vyznáváme, na tvůj příchod čekáme, Pane Ježíše Kriste.
Pane, nejsem hoden, abys ke mně přišel, ale řekni jen slovo a má duše bude uzdravena.
Pozvání:
Pojďte, jezte a pijte. Všechno je připraveno. Hle, království Boží je mezi námi.
Píseň během vysluhování: 308 Jezu Kriste štědrý kněže
Slova vyslání:
Dobrořečení:Dobrořečme Hospodinu: Žalm 103, 1-4 + 20-22
Dobrořeč má duše Hospodinu, celé nitro mé jeho svatému jménu. Dobrořeč má duše Hospodinu, nezapomínej na žádná jeho dobrodiní. On ti odpouští všechny nepravosti, ze všech nemocí tě uzdravuje, vykupuje ze zkázy tvůj život, věnčí tě svým milosrdenstvím a slitováním. Dobrořeč má duše Hospodinu. Amen
Píseň: 651 Dávno je to
Oznámení:
Modlitba přímluvná:
Poslání: Řím 13, 8 – 12
8 Nikomu nebuďte nic dlužni, než abyste se navzájem milovali, neboť ten, kdo miluje druhého, naplnil zákon. 9 Vždyť přikázání ‚nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepožádáš‘ a kterákoli jiná jsou shrnuta v tomto slovu: ‚Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.‘ 10 Láska neudělá bližnímu nic zlého. Je tedy láska naplněním zákona. 11 Víte přece, co znamená tento čas: už nastala hodina, abyste procitli ze spánku; vždyť nyní je nám spása blíže, než byla tenkrát, když jsme uvěřili. 12 Noc pokročila, den se přiblížil. Odložme proto skutky tmy a oblečme se ve zbroj světla.
Požehnání:
Píseň: 637 Díky Bohu vdejme
Jděte ve jménu Páně.
Postludium: