Bohoslužby 3. 9. 2023

13. neděle po sv. Trojici

Bohoslužby v přírodě – zahrada kostela

1. neděle školního roku

Večeře Páně

Požehnání dětem, učitelům NŠ, pastorační pracovnici

Miroslav Erdinger

 

Varhany: Ondřej Strádal

Kytara, banjo: Jan Karnolt

Viola, housle: Vít Novotný

 

Preludium varhany:

Vstupní píseň: 637 Už svítá jasný bílý den

Introit: Ž 8, 2 – 10 

HOSPODINE, PANE NÁŠ, JAK VZNEŠENÉ JE TVOJE JMÉNO - 1Pro předního zpěváka podle gatského způsobu. Žalm Davidův.

2 Hospodine, Pane náš, jak vznešené je tvoje jméno po vší zemi! Svou velebnost vyvýšil jsi nad nebesa. 3 Ústy nemluvňat a kojenců jsi vybudoval mocný val proti svým protivníkům a zastavil nepřítele planoucího pomstou. 4 Vidím tvá nebesa, dílo tvých prstů, měsíc a hvězdy, jež jsi tam upevnil: 5 Co je člověk, že na něho pamatuješ, syn člověka, že se ho ujímáš? 6 Jen maličko jsi ho omezil, že není roven Bohu, korunuješ ho slávou a důstojností. 7 Svěřuješ mu vládu nad dílem svých rukou, všechno pod nohy mu kladeš: 8 všechen brav a skot a také polní zvířata 9 a ptactvo nebeské a mořské ryby, i netvora, který se prohání po mořských stezkách. 10 Hospodine, Pane náš, jak vznešené je tvoje jméno po vší zemi!

Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, dnes je 13. neděle po svaté Trojici. Vítám vás k bohoslužbám pod nebeskou klenbou, při kterých přijmou požehnání pro nový školní rok děti, učitelé NŠ a pastorační pracovnice. Zdravím vás apoštolským pozdravem: Milost vám a pokoj od Boha našeho Otce a Pána Ježíše Krista. Amen

Píseň: 640 Díky za toto krásné ráno 

Modlitba:

Čtení: Mt 5, 1 – 14

1 Když spatřil zástupy, vystoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. 2 Tu otevřel ústa a učil je: 3 „Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské. 4 Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni. 5 Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví. 6 Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. 7 Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství. 8 Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha. 9 Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími. 10 Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské. 11 Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně. 12 Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebesích; stejně pronásledovali i proroky, kteří byli před vámi. 13 Vy jste sůl země; jestliže však sůl pozbude chuti, čím bude osolena? K ničemu již není, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali. 14 Vy jste světlo světa. Nemůže zůstat skryto město ležící na hoře.

Píseň: 595 I hvězdy i slunce

Text: Joz 24, 1 + 14 – 18

1 Jozue shromáždil všechny izraelské kmeny do Šekemu. Svolal izraelské starší, představitele, soudce a správce, a postavili se před Bohem.

14 Bojte se tedy Hospodina a služte mu bezvýhradně a věrně. Odstraňte božstva, kterým vaši otcové sloužili za řekou Eufratem a v Egyptě, a služte Hospodinu. 15 Jestliže se vám zdá, že sloužit Hospodinu je zlé, vyvolte si dnes, komu chcete sloužit: zda božstvům, kterým sloužili vaši otcové, když byli za řekou Eufratem, nebo božstvům Emorejců, v jejichž zemi sídlíte. Já a můj dům budeme sloužit Hospodinu.“ 16 Lid odpověděl: „Jsme daleci toho, opustit Hospodina a sloužit jiným bohům! 17 Naším Bohem je přece Hospodin. On nás i naše otce vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. On činil před našimi zraky ta veliká znamení, opatroval nás na celé cestě, kterou jsme šli, i mezi kdejakým lidem, skrze nějž jsme procházeli. 18 Hospodin zapudil od nás každý lid, i Emorejce sídlící v zemi. Také my budeme sloužit Hospodinu. On je náš Bůh.“

Kázání:

Milé sestry a milí bratři, milé děti, přátelé v Kristu,

- Je vám na té postavě Jozue, na tom, co jsme o něm četli, něco sympatického? Co?

- Je čitelný, to, co navrhuje, k tomu se sám osobně hlásí

- Jozue je přirozená autorita

- Rozumíme tomu, co to znamená být autoritou?

- Autorita vykřičená, vyhrožuje, druzí se jí bojí, má moc, může jí zneužít – znáte někoho takového?

- Autorita přirozená – co to znamená? – znáte někoho takového? Můžete nám říct, kdo je pro vás autoritou – tou přirozenou?

- V Bibli máme mnoho příkladů přirozených autorit: ve SZ prorok Samuel, soudce Gedeon, Mojžíš, Abraham

- V NZ především Ježíš, také apoštol Petr, apoštol Pavel, židovský učitel Gamaliel

- A také ten Jozue, o kterém je řeč. Vůdce Božího lidu. Přivedl lid do zaslíbené země.

- To je ale slovo vůdce, lídra, osobnosti, která stojí v čele, ví, co chce, ví, kam a jak směřuje, jaké volí prostředky ke své cestě. Vy si dělejte, co chcete, rozhodněte se, jak chcete, přikloňte se na tu či onu stranu. Já však budu dělat to, co je pro mě nejdůležitější, k čemu jsem dorostl, dozrál, k čemu jsem se probojoval pochybnostmi i jistotami, prohrami i vítězstvími, co jsem dobře zvažoval, co je pro můj život podstatné a určující. Neptám se, co budete dělat vy, jak se rozhodnete vy, a pak se sám podle toho zařídím. To nemá sílu, to je na vodě. Já nezávisle na vás, jen ve směru a v souhlasu s celistvostí mého života, jako přirozený důsledek a vyústění dosud prožitého, naslouchám svému srdci a také rozumu. Vím, kdo jsem, znám svou cenu, vím co je pro mě podstatné, co v životě chci a jak a s kým to chci uskutečňovat, jít tu svoji složitou cestu. JÁ se rozhoduji takto. Sděluji vám to. Nekonzultuji to s vámi, neradím se s vámi, nesrovnávám a nezjišťuji, co tomu řeknete. Ta cesta k rozhodnutí byla dost náročná, vzala mi dost sil. Nikdo neví, co jsem na té cestě prožíval, co jsem ztrácel a co bolelo, nikdo nezná mé nejniternější motivy, jen Bůh. Sděluji vám to, protože mi záleží na tom, abyste tak důležitou skutečnost věděli, vzali ji vážně. A je-li vám přijatelná, abyste se jí inspirovali, případně mé rozhodnutí následovali.

- Jozue vede lid k rozhodnutí. Teď je situace, kdy se musíte rozhodnout. Abyste byli silní a odolali nepřátelům. Abyste byli vnitřně sjednocení, musíte se rozhodnout. Nejdůležitější rozhodnutí v životě.

- Vzpomenete si někdo, kdy a o čem jste se rozhodovali? Děti? Dospělí? Podle čeho jsme se rozhodovali? Bylo to dobré rozhodnutí?

- Milé sestry, milí bratři, dnešní biblický text nás staví před fenomén rozhodnutí. Každým dnem a okamžikem se rozhodujeme. Někdy o maličkostech, jindy o skutečnostech, které změní náš život.

- A právě takové zásadní rozhodnutí udělal Jozue a seznámil s ním přítomné. JÁ a má rodina budeme sloužit Hospodinu. „Jestliže se vám zdá, že sloužit Hospodinu je zlé, vyvolte si dnes, komu chcete sloužit; zda božstvům, kterým otročili vaši otcové, když byli za řekou Eufratem, nebo božstvům Emorejců, v jejichž zemi sídlíte. Já a má rodina budeme sloužit Hospodinu“. Jozue tato slova vyslovuje na sněmu, shromáždění ve svatyni v Šekemu. Slavnostní bohoslužebné shromáždění, které ještě více umocňuje ono rozhodnutí. Předchází mu výčet toho, co Bůh udělal a stále dělá pro svůj lid. Jozue má autoritu vůdce, lid mu důvěřuje. Připomenutím Boží cesty s člověkem dává tak přítomným na zvážení, koho přijmout jako svého Boha, komu důvěřovat. Jestli božstvům, která si člověk vytvořil a stále vytváří, aby se jich bál, aby se jimi nechal deformovat, a protože jsou to výtvory člověka, tedy jestli se člověkem nechá deformovat, připravovat o svobodu, ztrácet vlastní identitu, manipulovat, ztrácet sám sebe. A my víme, a věděli to jistě již i ti, kteří se účastnili tehdejších bohoslužeb v Šekemu, jak člověk umí druhého člověka znesvobodňovat, jak ho umí zneužívat, jak jím umí manipulovat a ponižovat ho. A jak je nebezpečné být v lidských rukách, které umí hladit, ale také udeřit, umí podat vodu, ale také píchnout nožem, umí obejmout, ale také objetím zadusit. Božstva, kterým otročili už vaši otcové. 

- Nechme ještě jednou silně zaznít ta Jozuova jasná a pevná slova: „...vyvolte si dnes, komu chcete sloužit... Já pak a dům můj sloužiti budeme Hospodinu,“ překládají kraličtí. Silně nám dnes ta slova zaznívají jako podaná ruka, jako nabídka kotvy, jako možnost pro rozhodnutí. Nabídka víry. Přijmout pozvání do společenství víry v toho, který je milující a odpouštějící, který je milosrdný a laskavý, čitelný a srozumitelný. Jehož ruce jsou ruce milosrdného Pána. Však se s těma rukama setkáváme pod Kristovým křížem. Obětovaný Boží Syn. Později vzkříšený Pán. A ještě později společenství těch, kteří v něj uvěřili. Kteří se rozhodli, byli pokřtěni. Setkávali se, poslouchali dobrou zprávu o Kristu Zachránci, v němž je Bůh s námi, ve slavení večeře Páně si připomínali vínem a chlebem Kristovu oběť, modlili se a mysleli na druhé, především na vdovy a sirotky, na chudé a bez přístřeší. Chválili Boha a byli lidem milí a mnozí se k nim přidávali. K těm, kteří se rozhodli, a jejich rozhodnutí bylo viditelné a oslovovalo, se přidávali další, kteří se také rozhodovali. A to rozhodnutí poznamenalo jejich životy. Dalo jim smysl, náplň, zakotvení, objevilo u nich lásku a milosrdenství, přivedlo do společenství a přineslo pokoj a radost. To není málo. To bylo oslovující, a to je oslovující i dnes.

- Jak nás, milé sestry a milí bratři, oslovují ta Jozuova slova? Stojí za to myslet na ně při výchově i vyučování dětí, při našich mnoha rozhodováních a ptát se, jsou-li nám východiskem a základem. Jozuova přirozená autorita nás inspiruje, vede, ukazuje cestu.

- Amen

Píseň: 616 Vzdejme čest Pánu Bohu

Slovo k dětem a učitelům NŠ a PP, požehnání pro ně:

Prosím přítomné učitelky a učitele NŠ, pastorační pracovnici a přítomné děti, aby předstoupili před tento stůl:

- Pár slov – slyšeli jsme o věrohodné, přesvědčivé, přirozené autoritě. Aby byl Jozue věrohodný, musí se jeho slova shodovat s jeho činy. Tak přesvědčil svůj lid. A slyšeli jsme také o rozhodování.

- Bible nás vede k takovým věrohodným postojům.

- Nemusí to být některými lidmi přijímáno, mohou se nám vyspívat – tak ať.

- Ale ten, kdo se hlásí ke Kristu, ten žije v souladu sám se sebou – jeho slova i činy se shodují.

- A také naše rozhodnutí jsou na tom závislá, jak se rozhodujeme.

- Platí to u všech – u dětí i dospělých.

- Mluvíme o tom v NŠ, slyšíme o tom v kázání, čteme o tom v Bibli.

Požehnání

Modlitba: za děti, za učitele NŠ, za pastorační pracovnici…

Píseň: 682 To já ó Pane můj

Modlitba + vyznání vin + slovo milosti:

Hospodine, Pane náš

Ty, který jsi stvořil tento svět a v Ježíši Kristu ses k nám přiblížil, k Tobě se obracíme, abychom vyznávali svou víru, přiznávali se ke svým chybám a hledali u Tebe sílu k odpuštění.

Věříme, že v Ježíši Kristu se otevřela cesta každému člověku do Tvé náruče. Že i přes naše chyby, klopýtání a hříchy nás nezatracuješ. Svou smlouvu, stvrzenou Kristovou krví nerušíš a jsi s námi trpělivý. A právě proto můžeme žít ve víře a naději konečného spočinutí u Tvého trůnu.

Sestry a bratři, pokud věříte, že ve vzkříšení Ježíše Krista nám byl darován věčný život a odpočinutí v Hospodinově náruči, pokud Ježíše Krista vyznáváte svým Pánem, vyznejte hlasitě: Věřím a vyznávám. Já také tak věřím a vyznávám.

Píseň: Za odpuštění prosme písní 330 Odpusť

Slovo milosti

Kdokoliv takto svou víru a své viny vyznáváte, nepochybujte, že máte svůj poklad ukrytý v nebi a Hospodin i Vám odpouští všechna Vaše provinění, skrze utrpení Ježíše Krista. Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.

Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen. Amen

Apoštolské vyznání:

Věřím v Boha, Otce všemohoucího,
Stvořitele nebe i země.
I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho,
jenž se počal z Ducha svatého,
narodil se z Marie Panny,
trpěl pod Ponciem Pilátem1),
ukřižován umřel a pohřben jest2), sestoupil do pekel,
třetího dne vstal z mrtvých,
vstoupil na nebesa3),
sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího,
odkud přijde soudit živé i mrtvé.
Věřím v Ducha svatého,
svatou církev obecnou,
společenství svatých4),
odpuštění hříchů5),
vzkříšení těla6) a život věčný.
Amen.

Píseň: 240 Svatba v Káni

VP:

Milost a pokoj Pána Ježíše Krista buď se všemi námi. Amen.

Slova ustanovení VP:

Podle ustanovení našeho Spasitele a Pána Ježíše Krista a na jeho památku slyšíme a přijímáme pozvání ke Kristovu stolu. „Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb, vzdal díky, lámal jej a řekl:“ Vezměte a jezte, toto je mé tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku.“ Když povečeřel, vzal kalich a řekl „Pijte z něho všichni, tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví, která se za vás vylévá na odpuštění hříchů. To čiňte na mou památku“. 

Epikléze:

Hospodine, tak jako si nám poslal svého Syna, aby se pro nás obětoval, tak jako jsi ho vzkřísil z mrtvých, aby přemohl i naši smrt, prosíme, sešli nám svého Svatého Ducha, aby tento chléb, který jíme a víno které pijeme, byly skutečným a pravdivým společenstvím tvého Syna našeho Pána Ježíše Krista. Dej nám v tomto svém svatém Duchu tuto společnou chvíli se vzkříšeným Pánem prožít. Amen.

MP: Otče náš…

Přijímání:

A nyní již přistupujte ke stolu Páně, neboť vše je již připraveno. Zván je každý, kdo vyznal svou víru a přijímá Ježíše Krista za svého Pána a Spasitele.

Písně k VP: Během vysluhování budeme zpívat společně písně: 95 Aj, jak jsou milí 759 Radujme se vždy společně

Slova propouštění:

Ne vy jste vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo; a Otec vám dá, oč byste ho prosili v mém jménu. To vám přikazuji, abyste jeden druhého milovali.

Jděte v pokoji, praví Pán.

Ať Hospodin Vás navštíví a potěší svou milostí v pravý čas.

Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám radujme se. Pán je vždy blízko.

Jděte v pokoji, praví Pán.

Modlitba dobrořečení:

Tobě, vzkříšený Pane, vzdáváme díky se všemi, kteří dnes po celém světě vzývají tvé svaté jméno. Děkujeme za ty, kteří s námi chodívali ke stolu Páně a jsou nyní v pokoji u tebe. Děkujeme za ty, kteří nám o tobě svědčili a svým životem víru dosvědčili. Dej, ať tvé království přichází do tohoto světa, ať v této naději žijeme i své všední dny a jsme připraveni na tvůj druhý příchod. Vždyť jsi nás u svého stolu posílil na cestu, po které s námi jdeš. Díky a chvála za to Pane. Tobě buď sláva navěky. Amen.

Píseň: 401 Za ty kdo hladem trpí a bídou

Oznámení:

Narozeniny:

Modlitba přímluvná:

Poslání: Kol 2, 6 –10

6 Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána. 7 V něm zapusťte kořeny, na něm postavte základy, pevně se držte víry, jak jste v ní byli vyučeni, znovu a znovu vzdávejte díky. 8 Dejte si pozor, aby vás někdo nesvedl prázdným a klamným filosofováním, založeným na lidských bájích, na vesmírných mocnostech, a ne na Kristu. 9 V něm je přece vtělena všechna plnost božství; 10 v něm jste i vy dosáhli plnosti. On je hlavou všech mocností a sil.

Požehnání:

Píseň: 421 Otevřete brány hradeb kamenných

Jděte ve jménu Páně.

Postludium: